Přidat odpověď

Slupko - díky za zájem, ale trápit se nemusíš. Nic s tím neuděláš - nikdo neudělá.
U mne platí - sdělení radost, dvojnásobná radost, sdělená bolest poloviční bolest. Radosti sděluji v okolí, bolesti noc nesděluji, nechci zatěžovat lidi z okolí, s kterými se znám, některé ten stav pak trápí a to nechci. Takhle virtuální je to lepší - si říkám, že si to přečtou a pak klidně spí a netrápí se tím.
Teď navíc jde mladší syn do pozadí, řeší se zdraví staršího - bohužel. Už jsme si tím jednou prošli a vyšlo to, ale teď je to tu znovu - doufám, chci věřit, že to zase vyjde dobře /ale dušička je malá/. Už se toho prý nikdy nezbaví, bude se to opakovat pořád a pořád a pořád a pořád nebudeme dopředu vědět, zda to dopadne dobře. I to je život. Děsí mě to. Jeho ne, má naštěstí své technické a přísně logické myšlení. Já na jeho místě už bych byla na hromadě.