Přidat odpověď

Anett, to naprosto chápu, já měla takové jedno a taky jsem toho měla až nad hlavu, prvních pár měsíců byl fakt prakticky neodložitelný, byla jsem taky ráda, že si dojdu na WC, aniž bych slyšela řev....a i později se prostě neuměl zabavit pomalu ani chvilku sám...a když usnul, tak bych stejně neměla na práci ani pomyšlení, to jsem byla ráda, že se aspoň v klidu najím...pamatuju se, že celkem běžně to u nás vypadalo tak, že v noci jsem seděla v kuchyni u stolu, u prsa elektrickou odsávačku mléka(odmítal sát), nohou jsem houpala v autosedačce dítko, které odmítalo usnout a u toho jsem jedla