připadám si fakt trapně, když dumám nad tím, jak sjem žila před dvaceti lety. bez netu, v podstatě i bez mobilů )i když já jeden měla, parcovní, skoro nikde neměl signál a baterky vydržely jen chvíli) a střídala jsem se o něj s kolegy.
Když nad tím dumám, připadá si jako moje babička, když vyprávěla, jaké to bylo bez televize či dokonce bez rozhlasu.
Když jsem jako malá přišla že školy, musela jsem něco dělat, protože počítače nebyly a v televizi taky nic nebylo. Ani jsem tehdy nechápala varování rodičům, aby se děti nedívaly moc na televizi.
Nicméně před dvaceti lety byla dospělá, na začátku pracovní kariéry. šéf mě nesehnal, když jsem nechtěla, poštou jsem si s ním dopisy neposílala, takže jsem se s ním musela vidět či si s ním telefonovat skrze pevnou linku. Vrchol moderních technolgií bylo posílání souborů skrze modem. Když jsem večer přišla domů, padli jsme ke čtyřem prgramům černobílé televize (ano, to bylo i tehdy zpátečnické) a koukali na intelektuální pořady typu "21" (dneska už to asi neexistuje, že?) či an nějaké přiblblé seriály.
dneska u nás na televizi koukají akorát děti a chtěly by furt. My s chlapem se hádáme o počítač a on i neustále vyčítá, že bojkotuju jeho snahu abychom měli každý svůj (ještě toho trochu).
připadá mi nemožné, žě bych někam jela autem a s autem se něco stalo a já bych byla bez mobilu nebo bez signálu.
je to čistě plkací téma, vím, že mám malé děti, že teprve až poporostou uvidím, jak moc jsem zatuhla v čase .-)
je dvacet let fakt tak moc?
když si vezmu že zhruba těch 20 let uplynulo mezi rokem 1968 a 1989, ano, je to moc. Uplynulo stejně u mezi roky 1996 a 2016?