Po sto milionté prvé...
Někdo je holt městský, někdo vesnicový, někdo bytový, někdo barákový...
Hele, já jsem baráková a vesnicová - pro mě představa bytu ve městě, nedejbože na sídlišti, je vražedná, nepřežila bych. Mám barák na vesnici tak 800 obyvatel,10 km od města, 30 km jezdím do práce. Ve vsi je vše - škola do 9. třídy, školka, obvoďák, dětský lékař, zubař, sámoška klasická, obchod se smíšeným zbožím (vč. běžného oblečení), sekáček s dětským olblečením, obec. úřad i s matrikou, pošta ... Jsou tu pro děcka kroužky hasičů, fotbal, skauti, "cvičení-tanečky", rybáři. Je tu pěkné dětské hřiště. Mě to stačí. Velký nákup dělám v pondělí odpoledne po cestě z práce. Když budu akutně potřebovat lékárnu nebo nemocnici, mám to 10 minut autem. Děcka si hrajou před barákem naprosto v klidu. Už prvňáčci tu chodí do školy sami (minimální provoz). Ale - barák je drahá sranda, vyžaduje děsnou práci, to ví snad každý. Když to někoho netěší, tak bude akorát zpruzený.
Muž má byt v centru města, po těch letech nemůžu popřít, že to určité výhody má, ale můj životní styl to prostě není. V zimě je to příjemnější, byť i já na baráku jen otočím kolečkem a je teplo - fakt dneska není nutnost mít v baráku kotel na uhlí a chodit co tři hodiny přikládat. V létě se tu bez klimatizace přežít nedá, v baráku mám stabilní teplotu... Muž by barák nesnesl, on je pohodlný měšťák...
Tj. my máme obojí