Přidat odpověď

\Ještě jsem chtěla říci - ono je to o nastavení. Konkrétně.
Tchýňka byla v nemocnici, nemohla chodit a sestra od ní vzala použitou mísu /tedy jen s močí/, odložila ji na židle vedle postele a na druhou židli jí položila tác s jídlem s tím, že mísu odnese, až roznese komplet jídlo. Tchýni to připadalo normální a já zuřila a přišlo sestře i tchýni zvláštní, když jsem se ptala, jestli ona taktéž doma běžně obědvá vedle nespláchnutého WC. Byla jsem za prudiče. Tchýně se nakonec pomalu omlouvala sestře, že ji obtěžuje a že s tím vynešením wc mísy nemusí pospíchat.
O to víc mě rozzuřilo, když se to stejný stalo po operaci mého syna.
Takže - někomu přijde normální jíst vedle použité WC mísy, mě to rozzuří tak, že si to nenechám pro sebe a stěžuju si. Jiný to odmávne, že to je OK.
Jinak třeba ortopedie v naší místní nemocnici - to je stát ve státě - jak se říká - jinak nebe a dudy. Ostatní oddělení příšernost sama, ale tohle oddělení funguje v přátelské atmosféře jak hodiny - zázrak. Houby zázrak - přimář.