Já bych "využitelnost" moc dalece neřešila. Spíš bych šla po praktických věcech, nejdřív po hospodářských v situaci, kdy si nemůžu dovolit nad nimi mávnout rukou.
Pak hned na druhém místě bych asi přemýšlela, jek je to s tou vysněností a jestli jde poznat, kam to dceru doopravdy táhne. Ono to taky nemusí jít poznat. Nebo se jí zeptat, kdyby byla ochotná odpovědět.
Moje dcera má formát mi říct na férovku, že chce být psycholožkou, z čehož mi mírně bziká, ale oplátkou za tu sdílnost a upřímnost to nekomnetuju a doufám, že z toho vyroste
.