Přidat odpověď

Kokesi, jak to, že se nedá mluvit o vzoru?
Určité vlastnosti jsou vrozené, jak píše Tuten...s nimi se hýbe opravdu dost blbě, dají se podpořit zvenčí, dají se ovlivnit vůlí zevnitř, ale jsou tam většinou celý život.

Ovšem další věc je výchova...a tam je to fakt hlavně nápodobou...ne to, co se říká, ale to, co se odkouká....to, co se dělá. To jsou ty vzory chování...
Čeho je víc - jestli toho vrozeného nebo získaného, o tom se už desetiletí vedou spory...ale i kdybysme to vzali půl na půl, dá se odkoukat leccos. V tom dobrém, ale i v tom blbém.

Rozhodně je pro kluka dobré, když je v rodině nebo v blízkosti nějaký mužský vzor...s kým se dítě může identifikovat. A škoda, že je ve školách tak málo učitelů.

Tatínkovi bych řekla, že i on by měl mít na výchově svůj podíl, že je to prostě pro klučíka potřeba.