Přidat odpověď

Stejně jako Anett.

Pracujeme, nic jsme nedostali (s výjimkou 10 000 od manželových rodičů na první pračku) ani nezdědili (s výjimkou starého auta, které kdysi muž podědil po zemřelé mamince - to už tedy dávno nemáme).

Začínali jsme v pronajatém bytě, bez koruny. Moji rodiče byli v té době za vodou, mohli přispět, ale u nás si na živobytí vydělává každý sám. Nešla bych nikdy žádat o peníze, i když jsem dost dlouho po škole hledala práci (odešla jsem ze zahrančního postgraduálu a potřebovala se uchytit). Ten začátek byl teda celkem krušný, ale dali jsme to a dneska jsem na to hrdá.

Dům jsme postavili za své a za hypotéku. Velká pomoc spočívala v tom, že jeden z rodičů dům projektoval a dozoroval (bez nároku na honorář).

Ve svém okolí neznám moc lidí, které by rodiče v začátcích nebo i později nějak podporovali, leda nějaké, co podědili byty po babičkách apod. Naopak dost rodin poskytuje hlídání, prázdninový pobyt pro děti apod., to u nás bohužel taky nehrozí a na rozdíl od těch peněz mě to i mrzí.