Přidat odpověď

Tak můj muž si zažil ten pocit být slabý po úraze - trápil se tím, že nezvládá a že já musím tzv. za něj - ale on fakt nemohl.
Vyjasnili jsme si, že jako já ženská nejsem tažný kůň, ale člověk, který má svý limity, tak on taky není kůň ani vůl a je to taky JEN člověk a i ten má právo toho mít dost, být unavený psychicky a fyzicky.
Ale je třeba to říct. Neberu ho jako slabého když řekne - už nemůžu, nemám energii, náladu, prostě nic.......... a fakt nic nedělá, protože to nejde.
Akorát u něj je problém, že bere na sebe povinnosti dětí a tím se prostě vyšťaví tak, že pak nevládne ty své povinnosti, které pak má jako dluh a je třeba je dodělat, ale bohužel v jeho volnu. Takže na tom pracuju - aby každý udělal tu svou práci, on nesuploval a měl čas na odpočinek a neserval se a netrápil tím, že zase nestihl to či ono, co si naplánoval.