Přidat odpověď

Ne, že se ptá na suši, ale nevezme si dort, protože "nemusí tyhle těžké krémy", optá se, jaký původ má bramborový salát na chlebíčku a nevezme si, nevezme si Bohemku, protože on pije "pouze suché, tyhle mu nedělají dobře", vodu prosí jen bez bublinek, instatní kávu ted OPRAVDU, ale opravdu nebude a už musí jít, protože zrovna došel čas přecedit vývar z volské oháňky, co na něj postavil předevčírem.
Když odejde, všichni si s úlevou nalejou Lambrusco a donesou se ruský vajíčka z lednice.

Když náhodou dojdeš jíst ty k němu, tak dostaneš řekněme plátek prasete (samozřejmě z biofarmy) v omáčce s rozinkama a sezamovými semeny s přídavkem javorového sirupu, totálně suchou rýži, co i v té máčce nejde nabrat jak je daleko od sebe, divné kyselé chardonnay se sirným ocasem, ovšem bio z nějaké horní dolní a zákusek nějakou slisovanou hromadu jablečného pyré se zrním (popis konkrétního menu z "znalců dobrého jídla"). To celé na hromadě nestravitelných řečí o tom, kolik kdo váží.