Přidat odpověď

já vařím docela ráda, můj muž a syn by si dali suchý chleba, kdyby bylo nejhůř, kdyby se situace neměnila, asi by začali vařit, zato tchán by neuvařil nic a nechal by se k někomu pozvat

jinak se zlomenou nohou se asi vaří fakt blbě, na druhou stranu zlomená noha není furt, takže krátkodobě se dá přežít na čemkoliv

vařila jsme denně, když měl syn čerstvě nasazený rovnátka, nemohl jíst téměř nic, do školní jídekny s tím nemohl, tak jsem asi dva týdny vařila večer, ale i to jsme si zjednodušovala, on je naštěstí ochotný mít dva dny po sobě stejný jídlo a ty brambory si uvařit taky umí (a kdhyž se mu nechce a místo brkaše si bude do omastku namáčet chleba, je to jeho věc)


teď o prázdninách říkám, že uvařím cokoliv, čas mám, horko mi nevadí, ake musí si říct, co chtějí a když neřeknou, asi nic nechtějí a mají CDD (Co Dům Dá), strhat se nehodlám ani přemýšlením o jídle, mně stačí chleba - vařím sice ráda, le jsem lenoch :)