Přidat odpověď

Angrešte, taky si ty "drahé zážitky" pamatuju všechny, i když jsem na rodinnou dovolenou jeli jen 3x a ani jednou přímo k moři, 2x to byl Balaton a jednou Německo. Ale dodnes si pamatuju i detaily. Mimo to jsme jezdili na chatu a tu jsem si oblíbila až jako dospělá, jako dítě jsem se tam dost nudila a nikdo se nám nevěnoval. Na těch zahraničních dovolených jsme museli fungovat pohromadě. A taky si pamatuju pár výletů, které byly, dokud nebyla chata, pak už se na výlety nejezdilo. Celkově se program moc neřídil podle dětí a řízené zážitky pro ně se nevytvářely.
A taky si pamatuju i ty žolíky a kanastu, to bylo právě na chatě, ale to už jsem byla skoro dospělá.

Dcery se budu muset zeptat, narazila jsem totiž na to, že si taky pamatuje nějaké útržky od moře, ale celkově nic moc, hlavně si nevzpomíná, že bych se jí kdy věnovala a spíš si vzpomíná na leccos okolo sportovního oddílu a výletů se školou. Což mě celkem mrzí, protož jsem se ji věnovala dost.

A taky si pamatuju jedno srandovní "traumátko", kdy jsme jezdili (ještě před chatou) na procházky do jednoho zámeckého parku, ale naši ani za nic nechtěli jít do toho zámku a já jsem hrozně chtěla. Ale fakt nešli. Byly v tom peníze (až tak šetřit tedy nemuseli) a taky to, že jeden by musel čekat venku s malou sestrou a to nechtěli, z dnešního pohledu srandovní. Ale pak jsem si od studentských let toho zámku užila až až. Ale ani procházky v tom parku nebyly úplně zadarmo, muselo se tam jet autem.