Přidat odpověď

Mam bývalou spolužačku, kterou jsem pred rokem při návštěvě v CR náhodou potkala. Asi byla hodně překvapena, kdyz me viděla v obyc. Hadrech a sandalech proste nic kriklaveho. Nelícim se ani si nebarvim vlasy a podobne. Nebaví me to a ani to neumim. Spoluzacka si me nejdřív prohlídla( neco malo prohodila, ze necekala kdyz jsem ve FR, ze o sebe moc nedbam) a potom po mne chtěla těl. číslo, ze se muzeme nekdy sejít a pokecat. ( byvala třídní Barbie)Ja zrovna dostala od manžela nový telefon a nebyla jsem si jistá jak se ukládá číslo. Tak se me zeptala jaký mam telefon a ja ho vytáhla. Během par sekund se nafrnela a zacala na me chrlit: stavíme dum, mame rekuperaci, mala ma tolik značkových hadru, ze ji nejde ani zavřít skříň... No mela jsem fakt dost. Netušila jsem ze blbej telefon muze někoho tak rozdrazdit. Po nějakém čase jsem ji opět potkala a rikala : no ja bych tak jela na dovcu nekam na jih, ale mame hypoteku a kdyz vse poplatime zbylo by nam akorát jen na tu dovolenou... Potom jeste dodala , ze penize maji uložené v autech a dalším spotřebním zboží, ze asi neco prodají. K nam jsem ji samozrejme nepozvala. Nepotrebuju tady poslouchat ze jsem socka, které nepřetekaji skříně znackovejma hadrama. Jak tu nekdo psal proste nalestena bída.