Nějaké cucnutí si jednou za čas mě fakt nechává klidnou, u malých dětí teda jen něčeho méně alkoholického, tvrdej fakt ne. To až tak v pubertě
. To jsem taky tu a tam strčila jazyk mámě do skleničky. Moudře mě nechala. Následovalo vždycky znechucené "Bléé, jak to můžete pít" a drželo se mě to až do dospělosti. Fakt mi přijde moudřejší seznámit děti s alkoholem touhle cestou, než aby měly dojem echt zakázaného ovoce. Extrémy nikdy nevedou k ničemu dobrému.
Jinak těm "nikdy, nikdy, ani kapku" - tak to bacha na zralé ovoce, kefír a jiné kysané výrobky, protože tam všude něco je.