Přidat odpověď

karmo, já vím, člověk to v hlavě ví - ale jak to udělat, že? Aby to tak fakt vevnitř v člověku bylo...aby opravdu tu velkou lásku, co má ke všemu a všem kolem, obrátil primárně (i) k sobě?
Hrozně moc ti rozumím, to jsou věci, které jsem taky řešila a řeší je mnoho lidí, je to všechno jakoby pořád dokola, jen pod různými kulisami a s různými lidmi.
Nejsme naučeni milovat sami sebe, protože to je přece sobeckost...egoismus.
Jenže tady to všechno opravdu opravdu začíná....člověk pokud opravdu bezpodmínečně nesobecky miluje sám sebe, miluje taky celý svět...tou láskou a radostí přetéká...

A vidím a stále dokola se řeší vztahy "holčiček" s otcem...otec, který holčičce neukázal, jak je vzácná, krásná, že je dost dobrá, že je jeho "princezna"...že má hodnotu jen tím, že je, že existuje. Ta tatínkova holčička (přijatá nebo nepřijatá) zůstává uvnitř i ve staré ženě, stále si ji neseme v sobě.
Jenže na co čekat? Až tatínek pochopí a tu "nepřijatou" holčičku ocení? Až ji ocení jiný muž? To bychom se načekaly...a bylo by to už stejně jen zvenčí...už by to stejně nefungovalo...teď už jsme totiž velké, i když malá zaseknutá holčička uvnitř jakoby pořád žila v nás (je taky ady v přítomnosti)...a pořád se dožadovala toho, co ještě nedostala a po čem touží...a je tak smutná a zdá se, že je v bezvýchodné situaci...a sama.

Ale my už jsme velké a už můžeme samy COKOLIV! Pokud CHCEME.
Víš, to je to - můžeme teď hned....není to na ničem závislé, jsou to jen ta osobní omezení....co v sobě máme, co nám je tam někdo zasel...a my je jen živíme a hnojíme dál...a udržujeme je při životě.

Jsou to jen staré programy, které živíme...a které nás vlastně svým způsobem ovládají (naše pocity, naše jednání, vnímání, i výběr, jak žijeme a s kým).
Je "jednoduché" se jich zbavit...když člověk chce a je na to připravený....aspoň těch, které tlačí nejvíc...
Stačí jim sebrat ten emoční náboj, baterky, které je živí.

Nedokážu to líp říct slovy....a nevím, jestli je to dostatečně srozumitelné.
Konkrétně je pak třeba reagovat na konkrétní prožitky a situace....je to hodně obecné, co píšu.

Ale důležité je, že to JDE.