A to je právě to. Já "vím", že ke mně hodí nějaký solitér jako jsem já. Vždycky tomu tak bylo. A vždycky to nedopadlo. Nebo vždycky
, zas tak často to nebylo
, já sem spíše na ty dlouhodobý vztahy. A třebaže to bylo hezký většinu toho času, tak to nevyšlo. Vyplývá z toho, že výběr byl špatný nebo to tak mělo být a být ráda, za ten čas? Protože ano, já přiznávám, že jsem si mohla vybírat ménší solitéry
a možná by se dalo něco ustát či se tomu ve vztahu vysloveně vyhnout. Jenže já toho mého dosavadního života tak nějak nelituji, tak nevím