Přidat odpověď

ehm, ignorovat to jde, jen to musí být "ignorace" zevnitř, ne umělá, ta nefunguje.
Mám kolem sebe poměrně dost případů, kdy přesně toto v různých kulisách se dělo různým lidem včetně mě. Některým se to stále ještě děje...

Níž jsem popsala paní "z okolí" - za ty lidi, co do toho byli vtaženi, jsem ale měla určitou zodpovědnost, takže to byla taková taky nelehká situace, ale dělo se to i u nás v rodině...tam to samozřejmě bylo mnohem horší na řešení.

Ale jediné řešení je ten vnitřní klid...nejen, že se člověka nic nedotkne, ale zázračně to zklidní veškeré útoky zvenčí, ustanou...odpor k tomu a trápení je jakoby tenisová stěna, od které se míčky zas odrážely k útočícímu a vracela mu munici s novým nábojem a energií...teď jakoby ta stěna zmizela a útočící míčky padají daleko do trávy a útočícímu brzo dojde munice a energie a tak nějak zapomene, co vlastně chtěl a proč...
Je to přirozený mechanismus, na který je legrační koukat zvenčí a nebo zpětně.
Ale "vyžaduje" to zmizení té pomyslné odrazné stěny - a v tom je ten háček .

Mám teorii, že není náhoda, ke komu se narodíme, jaké si "vybereme" rodiče...a tím pádem je v našich silách tu interakci s nimi zvládnout...a člověk suprově vycvičí sám sebe, pochopí, změn,....ale taky sám sebe. A tím i reakce okolí - je to až neuvěřitelné.
Nepsala bych to, kdybych to mnohokrát nezažila jak na sobě, tak kolem sebe...