Přidat odpověď

Tak já si představím normální situaci, kdy pětileté dítě táhne dvouleté do schodů tak, že dvouleté spadne s rozbije si ústa. Umím si představit, že v téhle situaci úplně klidně ze mě vyletí "jsi normální" "co myslíš že děláš" "tak přemýšlej" apod.
Nemyslím si, že by dítě, které je doma milováno a matka za ním vždy stojí, utrpělo jakýmkoli výrokem. Dokonce si myslím, že by neutrpělo ani podstatně horším výrokem.
A naopak - dítě, za kterým matka nestojí, bude psychicky v háji i když se ho matka nikdy na jeho "normálnost" nezeptá.