Přidat odpověď

Ono je třeba zajímavé, kolik nepřátelství měla okolo sebe ta příbuzná, která nikomu aktivně neškodila, byl spíš hrozně hodná, ale prostě taková zvláštní, neorganizovaná chaotička, která když už něco dělala, nakonec spíš přidělala jiným práci nebo to prostě nedospělo k úspěšnému konci. V práci tak nějak zvládala, ale když ji jako služebně nejstarší chtěli povýšit, zareagovala tak, že odešla na mnohem míň náročné místo, že povýšená být nechce, že už takhle má z té práce nervy na pochodu. V důchodu si přivydělávala jako uklízečka, ale byly stížnosti, že to nedělá pořádně, ale ona to neuměla a binec neviděla. Chodila denně ke své sestře, ale i když jí chtěla pomoct, spíš ji zdržovala a tak ji její švagr několikrát s kraválem a nadávkami vyhodil, že na ni nemají čas. Po smrti sestry chodila k mým rodičům a ti se k ní taky chovali jako k nesvéprávnému bláznovi.
Objektivně to byla ke stáru taková na první pohled roztěkaná paní, oblečená jako dáma včetně, kloboučku, ale ošuntělá, vždycky někde nějaká závada na outfitu (flek, shrnutá punčocha, vyčuhující prádlo, nedbalý účes). Doma měla velký binec a všímali si toho i sousedi a rovnou se na to ptali příbuzných, proč to tak je, že to není normální a že by to měl někdo řešit. Ale jí to bylo jedno, ona binec neřešila.