Ještě jsem chtěla napsat, že ani sebelepší učitel (a že naše děti mají každý rok jinou učitelku, na některé předměty mají ještě jinou) neovlivní míru stresu u dítěte, kterému od první třídy matka (známá, jinak docela normální ženská, pohodová..) vždycky ráno ve družině říká: "budu ti držet palce, ať to zvládneš na jedničku. Musíš, jsi moje chytrá holčička!" Jako beze srandy, ve druhé a ve třetí to ještě před hodinou chodí holčičce od maminky smskou... holčička mnohdy uprostřed písemky začne brečet, když se dostane k tomu, že neví.... učitelé chlácholí... dávají čas na víc... a stejně, na samé jedničky to není a myslím, že do života si taky nic moc dobrého nenese. Spolužáci to s vyšším věkem berou jako téma k vtípkům....
Nevím, jestli tu jsou na vině pedagogové, že děti hodnotí. Ve třídě jich je + - 15 a ostatní to dávají v pohodě.
Takže asi tak - průser může být na obou stranách u dospělých, jak to berou, navíc i u děcka.... takže vysazené být můžeme, já i ty, ale o situaci paní z dotazu zakladatelky víme prd, už to podání je dost subjektivně napsané, no a kdyby s tímhle přišli ke mně jako se zadáním problému k řešení, tak hledám nejdřív doma a pak až ve škole.