Je. Ale na to, abychom tady mohli šmahem odsoudit lakomého tatínka máme málo informací. To, že odmítl zaplatit svému dítěti zájezd do Francie, ještě nemusí nutně znamenat, že je lakomý. Nevíme nic bližšího o tom, jestli platí těch 15 000 čistě na jeho potřebu, jestli mu část těch 15 000 někde nespoří. Jestli má celou částku jenom na běžný provoz a pak mu třeba nedává další finance na studia, bydlení...
Taky je otázka, jestli třeba minulý měsíc nevyžebral synáček na bohatém tatínkovi třeba nový telefon za x tisíc, předtím nové kolo za x tísíc a když je to po několikáté, tak se tatínek naštve a řekne dost, dalších x tisíc mimo alimenty už nedostaneš.
Já být v pozici rozvedeného platícího rodiče, nechtěla bych být za oslíčka otřes se a podporovat dítě v tom, že může mít fakt úplně všechno. Lidi by se měli domluvit jak s vysokými alimenty naložit, co dítěti v rámci výchovy dopřát a co už je za hranou. Děti z úplných rodin taky nemají všechno, co rodinný rozpočet ještě unese.
Bohužel lidi nejsou schopný se na tom často domluvit a pak to dopadá, jak to dopadá. Buď se na dítě vykašlou úplně, nebo si ho naopak bohatými dary kupují na svou stranu, nebo se aspoň hádají s ex o každou tužku do penálu. No jo, no.