Přidat odpověď

Ještě k těm brigádám - mnohé mé spolužáky to motivovalo ke studiu, že radši se budou učit, aby nikdy neskončili v takovém provozu. Mě gympl štval natolik, že mi i ta jatka přišla jako oáza klidu, ve 2 domů a čistá hlava, nemuset se šprtat, nemuset poslouchat žádné elitářské kecy, s řezníky byla celkem sranda (já jsem dělala se 3 chlapy)...
Vždycky jsem si myslela, že kdyby bylo nejhůř, uživím se čímkoli. Nakonec moje první řádná práce byla v něčem i výživnější, než ta jatka. A teď skoro nejhůř je a přiznám se narovinu - nechce se mi jít ani na jatka, ani na pokladnu do LIDLU a plácám se v neperspektivním podnikání, kdy vydělám tak akorát na pojištění. Ona už jaksi ta psychická odolnost není, co bývala, fyzička taky ne....