Kdybyste teď, se všemi dobrými i špatnými zkušenostmi, které jste za život nasbíraly, měly svému dospívajícímu synovi nebo dceři dát jedno ponaučení, které by si měl/a vzít k srdci při výběru partnera, co by to bylo?
Za mě - zůstaň jen s takovým člověkem, se kterým se můžeš bavit o čemkoli (tj. nemáš blbej pocit z toho, že bys mu měl/a něco říct), a který je ochoten s Tebou jednat o kompromisu, se kterým byste ani jeden nebyl zásadně nespokojen.
A jak vy?