Přidat odpověď

JÁ teoretizuju o velkých citech a radostné chudobě???

To asi čteš někoho jinýho, protože stran citů jsem poměrně stydlivej člověk, kterej nemá rád patos a velký slova, kdes to prosím Tě sebrala?

A o "radostné chudobě" také neteoretizuju, zažila jsem něco vzdáleně podobnýho chudobě a nic radostnýho na tom skutečně nebylo.

To, co se snažím (patrně neuměle, když ti to nedochází) sdělit, je, že fakt není nutný mít vždycky ode všeho poslední výkřik módy/pohodlnosti, i když bys na to teoreticky měla (a tím spíš, když na to de fakto nemáš), a že jsou momenty, kdy to, co člověk má, mu BOHATĚ STAČÍ a je dobrý si uvědomit, co opravdu potřebuje).

A že SCHOPNOST spokojit se i s málem (přičemž jsem nikdy a nikde nepsala, že to znamená žít neustále jako asketa a nikdy si nic nekoupit) je ohromně osvobozující, protože jsi méně otrokem toho, že "musím makat od nevidím do nevidím a nechat si v práci všecko líbit, protože nutně potřebuju X, Y a Z.

Ostatně sama jsi psala něco hodně podobného ohledně peněz a práce, je to tedy také důvod k tomu tě šikanovat nebo si z tebe dělat legraci (mimochodem nechápu, jak gramotný člověk středního věku může tyto dvě věci stavět na roveň?)