Prostřední syn si rád stěžuje na nespravedlnost světa, vždycky ho chvilku poslouchám a pak mu další pokračování zakážu, když vidím, že už se v tom cyklí a bavíme se o něčem jiném, vždycky hledím, jak se mu uleví a je pak v pohodě.
Na tohoto kluka taky platilo, že musí být najedený a odpočinutý, aby s ním byla řeč, naštěstí už to není tak hrozný, ale dát mu čokoládu, tak ho nastartuju na dvě hodiny.