Přidat odpověď

Před třemi lety jsem si pořídila kočičku. ˇ
Měla úžasnou povahu, byla něžný obr, mainská mývalí, byla velmi přátelská.
Jen jsem ji párkrát hledala, když utekla ze zahrady, strašně se bála aut...
Měla rok a půl, když nám ji jeden pán otrávil na naší zahradě...
Bylo to na vánoce, schovávala jsem kvůli dítěti slzy, říkala si už nikdy...
Za 2 měsíce jsme si jela pro jinou kočičku.
Dokonce vzhledově hodně podobnou, vybrala jsem přes net, stejná rasa, stejné jméno, to by mě ani nikdy nenapadlo předtím chtít, ale prostě tak jsem to cítila...
Rodina mi to hodně rozmlouvala...
Dnes všichni víme, že to bylo správné rozhodnutí.
Kočka má to stejné jméno jen dodáváme dvojka
A je tedy už jen bytová....