Přidat odpověď

Strávila jsem luxusních šest dní úklidem po rekonstrukci. A včera tomu dala sladkou tečku vaše diskuse o vertikálním stylu ukládání triček. No vstala jsem a do jedný do rána jsem přeKONMARIovala celou skříň. Super pocit, protože věci po mně hned oblíkly přerostlý děti mojí kamarádky, tak jsem neměla pocit zmaru.

Ale sedím tady a koukám nad krabičkou: obsahuje: kousek drátku, jednu tkaničku, jakousi černou koncovku, jakési bílé podložky kulatého tvaru, jedno relátko, plastovou trubičku, čtyři šroubky a něco černého. Udělátka přesně toho typu, jejichž vyhození se mi vymstí (takhle jsem vyhodila krytku k žaluziím a ty už nefungují apod.) Jak se vyrovnat s tím, že vyhodím špunt od pupku světa a něco přestane fungovat ?
Je mi jasný, co prohlásí stařešinové rodu,- dej to do sklepa, to se může hodit

Jakou máte strategii na úklid náhovňárů, co je nemůžete nikam zařadit ? Protože takovým krabiček s udělátky tu mám teď hned několik. Pravděpodobně je natajňačku vyhodím.

A jak řešíte praktické loučení se s věcmi ? Já si sednu, hluboce se zamyslím a potom si řeknu Máš to ráda ? A odpovím si mám to ráda a potřebuju to. Té japonské uklízecí guru by ze mě hráblo, zřejmě nepočítá s tím, že člověk může mít svoje věci opravdu rád. A to zase takový problém vyhazovat nemám, u oblečení vůbec, jen u podobných kravinek, které se tváří jako Šém od Golema.

A vlatně mě zajímá i hlavní strategie vašeho úklidu- najedete s buldozerem ? Nebo nenápadně splachujete zbylé šroubky do záchoda ?