Přidat odpověď

Jsem skladovač s nárazovými nezvladatelnými záchvaty vyhazování, ze kterých se pak měsíc vzpamatovávám, a pořádám tryzny za nepřeživší věci. Doma mám další tři skladovače, co mi všechno, co chci vyhodit, berou z rukou a nenápadně vrací na své původní místo, nebo vyhozené dlouze oplakávají (MOJE vyhozené věci). Dcery si už zamlouvají i mé oblečení pro případ, že bych ho chtěla vyhodit. Musím vyhazovat tajně a předstírat, že některé kousky prostě nemůžu najít. Zrovna dnes dcera zachránila jedno tričko. Naprosté "demode" oprané, co by si sama nekoupila, ale s přidanou citovou hodnotou, že se jí v tom maminka líbí. Chudák dítě si pod mým vlivem vybuduje stejný nevkus jako já, ale nemám sílu ho vyhodit, když ona ho tak moc chce.