Přidat odpověď
Lído - my to měli jako vy - a ještě to naše třetí dítě - jak říkali - třetí harant, copak jste ho potřebovali? Holku i kluka máte, tak k čemu.
Takže nám spíš zatápěli, když mohli - a občas mohli, když jsem zkusila požádat o nějakou pomoc. Nejenže pomoc nebyla, ale ještě zadupání do bahna bylo. Odnaučila jsem se spoléhat na cizí. Když se na to dneska kouknu, tak si řeknu - dobrý to bylo a hodně nás to stmelilo.
Akorát teď vedu děti víc ve vztahu k mým rodičům i přes to všechno. Táta je nemocný, taky už pochopili svou chybu, ale čas se navrátit nedá, tak aspoň něco teď, lepší než nikdy. Navíc kluci si to špatný nepamatují, byli malí a když už chápali, tak jsme po našich nikdy nic nechtěli. To špatný si pamatuje spíš dcera, ale ta je zas už dospělá a chápe kontext.
Předchozí