Přidat odpověď

Tak trochu bych řekla, že vztah k novým dětem, a potažmo i novým rodičům, se obecně bude lépe hledat při soužití v jedné domácnosti, než při občasném krátkém pobytu. Dost často mi přijde, že nevlastní otec v domácnosti mívá k dětem lepší vztah, než následně nová partnerka otce, kde je to často spíš o korektnosti. On i ten vztah k druhému rodiči se s délkou odloučení posouvá trošku jinam. Je to logický, při soužití jsou prostě ty vazby intenzivnější a člověk se musí víc naučit toho druhého nějak přijímat, v dobrém i zlém. A dobrý vztah ještě nemusí znamenat nekonfliktní vztah, těžké střety povah nastávají i v rodinách s biologickými rodiči. Plus tu hraje roli věk dětí, on ten vztah krystalizuje poměrně dlouho. S malýma dětma je to snazší, puberťáky i vlastní matka občas miluje jen proto, že je porodila , se staršíma dětma už to zase může být snazší, ale už jinde, vztah k téměř dospělé osobě se buduje jinak než k dítěti.
Za sebe můžu říct, že bližší vztah mám k nevlastnímu otci, víc jsme si spolu prošli. A že to občas bylo bouřlivý. Střet povah, to že jsem nevlastní v tom až takovou roli nehrálo. Bez konfliktů se to neobešlo ani s jeho vlastní dcerou. Nejhladší průběh měl vztah s druhou nevlastní dcerou, protože ona prostě taková je. Tátu mám ráda, ale ten vztah je mnohem víc formální, do značné míry ovlivněný tím, že mě prostě tak dobře nezná, při občasném pobytu hromada věcí nevyleze, povahově mě má dost zafixovanou tak do doby puberty, kdy styky byli ještě častější, pak se odstěhoval dál a já už taky měla jiné zájmy, vývoj dospělé ženy mu dost utekl. A taky tam chybí ta katarze, ono projít společným konfliktem, může vztah i prohloubit. Tady k tomu vzhledem k odloučení nedošlo. Přitom kdybych vyrůstala s ním, tak by to asi taky byla síla, tu problematickou složku povahy mám po něm. On má zase bližší vztah k dětem parnerky, které vychovával od velmi útlého věku. Se sestrou má ten vztah asi o něco bližší než se mnou, není tak komplikovaná a navíc tam byl častý kontakt v době jejího VŠ studia, protože skončila ve stejném městě. Ale i ona má asi blíž k našemu nevlastnímu otci