Valkýro, ale jasně, že to člověk musí myslet s pochvalou vážně, jinak je to opravdu cílené manipulování.
Na tvůj uvedený příklad bych neslyšela...ale když já bych takhle žít vůbec neuměla...musím mít kolem sebe harmonii, to jinak raději sama.
Ale jinak k ocenění - však třeba u nás nikdo tak krásně posekat neumí...a občas fakt obdivuju...jednou tak za dva roky
. A mezitím můžu žasnout zas nad něčím jiným - třeba nad postaveným vodopádem, který vyrobil fakt skoro sám
... Já to třeba nepřeháním, ale občas pochválím a ocením ráda...samozřejmě když je co a když to tak fakt cítím...
A je fajn, když se do vztahu taky implantuje dost humoru....teda oboustranného a bez výsměchu...