Přidat odpověď

Valkýro, tak třeba on byl a je opravdu přesvědčen, že pravé ženě dělá největší radost, když má radost její manžel, a ona je považována za dobrou hodpodyňku. Fakt znám spoustu žen, co se tak prezentují (ale nevidím do toho, jestli jsou takové doopravdy, nebo jen chtějí naplnit očekávání). Já to takto do určité míry měla u dětí dokud byly malé. Moje největší radost byla jejich nadšená kukadla a spokojené vrnění. V té fázi jsem chtěla být vnímána jako vzorná matka a hospodyňka. Takže částečně dokážu takovou ženu i pochopit. Ale já to měla proto, že jsem si říkala, že nikdo jiný by to tak dobře pro MOJE děti nezařídil, cítila jsem se taková nenahraditelná, potřebná a jedinečná. Tehdy na tu lásku, se kterou bylo dáváno, děti reagovaly. Teď reagují zcela pragmaticky a berou to jako moji mateřskou povinnost, lásku z toho necítí. Tím se moje radost z úslužnosti vytratila. Paradoxně, když ony pro mě něco udělají, dělají to jako důkaz lásky. Ne jako povinnost. Ale milujeme se, to zase jo