Monty,
"zásadně" ne, ale když s někým mám děti a o ty děti se starám, tak mi logicky ubude kapacita na vydělávání peněz a je tedy (když si zcela odmyslíme citovou stránku) logické, že když se "já jemu" starám o děti a tudíž mu uvolňuju ruce, aby mohl víc vydělávat, protože se starat nemusí, tak on se se mnou zase podělí o výsledky takového zisku.
Samozřejmě vztah není takto chladný kalkul, ale úmyslně jsem to brala čistě ekonomicky.
Pokud ale někdo s někým žije, aniž by měl toto omezení, tak z jakého důvodu by očekával, že ho ten druhý bude dotovat? Samozřejmě že v dobrém vztahu to bývá tak, že se finance dají na jednu hromadu a je to stylem "jednou se pracovně vede líp mně, podruhý tobě, a ten biftek by mi nechutnal, kdybych tě vedle viděl/a jíst suchej chleba", ale kalkulovat už dopředu s tím, že "ten je bohatej a bude see dělit" se mi nelíbí, je-li to v kombinaci "ten je chudej, s tím se já dělit nebudu ani náhodou".
Prostě jít do toho čistě pragmaticky podle toho, co z toho já můžu urvat.
Ostatně i Ty jsi říkala něco v tom smyslu, že je Ti hloupé utrácet peníze, které vydělá Tvůj muž.