Přidat odpověď

Magráto,

tak mně teda ještě padesát nějakou tu chvilku nebude, ale ani by mě nenapadlo někomu prát, žehlit, uklízet a vařit, tedy samozřejmě bych se na tom podílela třeba i nadpolovičně, ale ani by mě nehlo dělat to výlučně - s někým, kdo by to po mně očekával, bych prostě nebyla.

Na druhou stranu by mě ani nenapadlo kalkulovat s tím, zda je bohatý nebo ne. Podmínka by byla akorát to, aby uživil sám sebe, a nebyl línej jak veš.

Z představy, že ten, kdo vydělává víc, má jaksi nárok na to dělat míň až nic doma, se mi dělá lehce nevolno - to jak píšeš, že pokud by byla na tom výrazně líp ženská a chlap naklusal domů, čekal ji s večeří a posekanou zahradou.... to by přece proboha v PARTNERSKÝM vztahu měl dělat i v případě, že by na tom ta ženská finančně líp nebyla!

Představa, že dělám někomu služku, protože vydělám míň, se mi hnusí , a stejně tak se mi hnusí představa, že by méně vydělávající muž dělal jen z toho titulu sluhu mně.

Samozřejmě počítám s modelem, kdy jsou oba přibližně stejně vytížení, akorát jeden má hůř placený povolání, případně pokud by se DOHODLI na jiným modelu (jeden by měl časově supernáročný povolání).