Přidat odpověď

Zetko,

a ty by ses svěřoval komukoli - notabene opačnému pohlaví - žes byl nevěrný?

V tom případě bych si o tobě pomyslela, že jsi podrazák a navíc úplně blbej. (to nemyslím jako urážku Tvé osoby, jen na tu hypotetickou situaci).

Když už někdo podvádí svého partnera, tak by o tom měl DRŽET HUBU, a je-li to pro něj na unesení moc těžké, tak by to neměl dělat vůbec, protože na to psychicky nemá.

Fakt bych nechtěla být tím, komu kamarádi svěřují své případné nevěry, a těm, kteří by to nedělali, bych byla velmi vděčná, protože jinak by mě zatáhli do velmi nepříjemné situace.

Představ si, že ti tohle řekne člověk, kterýho máš rád, ale jeho partnera/partnerku taky. Podpořil bys ho a poplácal po ramenou? To snad ani nejde.

Řekl bys mu, že si o tom nemyslíš nic dobrýho? Já bych nemohla udělat nic jinýho, protože by to bylo proti mýmu přesvědčení (a jak tu padlo, přátelé by si neměli lhát a měli by být schopni unést pravdu). Na druhou stranu by sis mohl být jist, že bych to neřekla tomu druhému partnerovi (kvůli mému postoji k drbům, které už jsem tu prezentovala, a taky proto, že si myslím, že mi nic takového nepřísluší), ale bylo by mi hrozně.

Takže jinými slovy - pokud působím tak, že se mi lidi NECHTĚJ svěřovat s tím, že byli nevěrní, tak to je správně, protože na opaku nevidím nic žádoucího.