Přidat odpověď

Nebyla to ani tak teze, jako politická ideologie. Umožňovala takový hodnocení historie, který vyhovovalo koloniálním nárokům Francie: ve starověku Řím sjednotil západní a východní Středomoří (tj. Galy a Féničany), rozvinulo se křesťanství, který je spojovalo i pádu Říma, to narušili až ti Arabové, Galové (Francouzi) se pokusili Féničanům pomoct křížovejma výpravama, přišli Turci, ti byli v první světový válce konečně poražený a dějiny se vracely na počátek, vzniká Libanon (obnovená "Fénicie"), Arabové a Turci se maj pokud možno stáhnout, odkud přišli, Galové a Féničané jsou opět pevně spojeni, přirozeně pod taktovkou Galů, protože ti jsou všeobecně pokročilejší.

Na Kypru zkoušeli něco podobnýho Britové s obdobnou ideologií spočívající v tom, že na Kypru nežijou Řekové a Turci, ale potomci starověkých Kypriotů - hlavně šlo o ty Řeky, resp. o to, zamezit jejich touhám spojit se s Řeckem.

V Bulharsku, Makedonii, Albánii, Rumunsku se rozšířily trochu podobný ideologie, ale nebyly tam vnesený zvenčí.