Přidat odpověď

Ruth, víš co je největší legrace?

Že tady se skoro každej prsí, jak by mu od kamarádů nevadilo, kdyby o něm v jeho přítomnosti mluvili prakticky jakkoli, a že by mu mohli říct do očí taky prakticky cokoli a že kdo takovej drsoň není (a to ani ne v tom smyslu, že by to sám nesnes, ale že to sám není ochoten dělat), tak je divnej a bere to moc vážně ale realita často vypadá o dost jinak, mimo jiný v tom, že lidi jsou na svý ego podstatně "hajsavější" a mnohdy jim nejen vadí, co bylo řečeno, ale domejšlej si (ve svůj neprospěch) i to, co vůbec řečeno a dokonce ani myšleno nebylo