Trubko, ono se asi nevyklubalo, ono to v těch lidech prostě je, jsou takoví, jací jsou, jen třeba něco nějaký čas neprojeví, děje se to skrytě nebo to nevidíme.
Mluvím z vlastní zkušenosti...je to tam a někdy se to prostě objeví, z nějakého důvodu.
To jen my to taky z nějakého důvodu nějaký čas nevidíme, nevnímáme. Lidi se moc nemění, může je teda do nějaké míry ovlivnit okolí a lidi, se kterými jsou...někdy se změníme my sami a ztráta určité iluze strašně bolí...ale ve skutečnosti je to vlastně dobře, proč v té iluzi žít? Lepší je vidět věci, jaké jsou.
Ale sakramentsky dlouho jsem to nechtěla, chtěla jsem zpátky svoje růžový brýle.
Ale už jsem ráda, že vidím svět reálněji...není už tak růžový a ideální, ale co už...