Přidat odpověď

Nerfko, tak to je samozřejmě jiná situace. Pro tento případ mám vyděračskou praktiku, která urychluje vyjednávání, vysvětlím, proč je pro mě oblečení důležité, proto bude po mém, a nabídnu, že příště to bude podle dítěte. Fungovalo to. Když jsem příště ustoupila já (v nevýznamné situaci), dítěti jsem to připomněla. Pak spory nebyly vůbec vyhrocené, dítě se naučilo akceptovat, že někdy bude po jeho a někdy po mém (bez debaty a argumentace, proč ne). Funguje nám to stále. Dítě požádám, ať mi vyhoví, sama mu vyhovím jindy, i když mám jiný názor. Tímto stylem vyjednávání šetříme, takže když ho jedna nebo druhá strana použije, obě vědí, že tohle je prostě důležité.