Přidat odpověď

Víš, co.. já když potom na situaci nahlédnu, tak mě dere, jak a že jsem se nechala vytočit a ne to, čím mě vytočila

A ještě mě dere (to vypadá, že mě pořád něco dere, ale spíše je to o tom, že jsem jinak kliďas), že se nechám kolikrát ukonejšit a podám prst.. a ona chňapne po celé ruce, prostě si toho neváží, a to je přímo děsný pocit, to říkala o nás dětech moje máma. Tak nějak tuším, že bych neměla nic očekávat a možná (možná!) se mi na ní někdy v budoucna má snaha projeví Asi nejsem dost budhistka