Přidat odpověď

Anni, protože někdy je dítě vůči výchově naprosto odolné :)
Já po dítěti chci umýt lahev, když přijde ze školy. I tabulky jsem zavedla, dohled, upomínku...ale ona si to nevezme k srdci, protože pro ni to nijak důležité není. Tak teď je to tak, ze buď v kuchyni láhev stojí a já jí ochotně pití napustim, nebo pod tlakem odjezdu vlaku ona teprve umyva a chystá. Pak běží na nádraží.
Je tam pozitivní motivace- pití pak udělá matka. Je tam přirozený důsledek. Je to šest let a za své to nevzala.
Ona má svoji hlavu. Tečka. Jak to s ní nesouzni, tak prudí. Pokud tomu přikládá dulezitost i ona, tak to dělá výborně, sama a bez obtíží. Zlatá :)