Na BBC Radio 4 jsem viděla pěkné krátké video, u pořadu All in the mind. Bylo to v podstatě o tom, že si člověk na starosti má vyčlenit určitý čas dne. Třeba devět až devět patnáct. Pak o tom dumat. Když to na něj přijde jindy, říct si: Teď ne, mám na to přece vyhrazený čas. popravdě jsem to chvíli zkoušela a šlo mi to tak dobře, že jsem na tu vyhrazenou dobu zapomínala a házela za hlavu i věci, co by se řešit měly.