Přidat odpověď

Přesně nevím, krystalizovat to nějak začalo na nižším 8G, jeden obor přírodovědného charakteru, co mě tehdy bavil, na vyšším jsem začala inklinovat i k společenským vědám a začala přemýšlet o jiném, humanitním oboru, zároveň jsem se věnovala i dalšímu přírodovědnému oboru, který jsem ale vždy brala jako koníček, ten původní, co jsem chtěla studovat jako první, už mě tak nebavil. Kdy padlo přesné rozhodnutí nevím, asi v průběhu septimy, možná až začátek oktávy, Rozhodla jsem se pro ten obor, co jsem původně brala jako koníček, ten původní přírodovědný obor je k němu jako pomocná věda a byly z něho přijímačky. Výsledek ovšem byl, že jsem se léta věnovala mixu přírodovědných a společenských věd, dokonce jsem tak i maturovala, jeden předmět přírodovědný, druhý humanitní , mnozí nad tím kroutili hlavou. Navíc jsem se připravovala na ten pomocný, se kterým jsem třeba potom na VŠ už docela válčila. Ale nijak toho mixu nelituju, dalo mi to rozhled. Zpětně viděno, ta inklinace k vystudovanému oboru se tam táhne jak jasná linie od útlého dětství, ale holt trvalo, než to člověku docvaklo. Rodičovstvo asi těžce oželelo tu první představu, z hlediska uplatnění byla asi nejpraktičtější. Ty zbylé dva obory byly z tohoto pohledu asi na stejné úrovni a nekoukalo z nich moc peněz.