Přidat odpověď

Aleno - ale dítě uvažuje na úrovni svého věku. Takže syn do školy nechtěl a vůbec to odmítal. Měl odklad. Další rok jsem na zápis zapomněla, takže byl jen u ředitelky a asi se o tom bavili a tak si ho zapamatovali. A na začátku první třídy se ho učka ptala, jestli už se těší. A on jí s klidem odpověděl, že opravdu ne. A proč teda tady jsi - no protože rodiče řekli, že už teď musím a ostatní kamarádi taky šli. A učka - no ale naučíš se tady spoustu nového.
A on se na ni zadíval a zeptal se - a co třeba. A ona - třeba číst a počítat.
A na to jí znuděně odpověděl - to už jsem se naučil a doma. No ale když mě tady chcete, tak tady zůstanu.
A bylo.
On pochopil, že musí a nebyl znechucen nebo otráven, prostě neviděl důvod, proč by tam chodit měl.