Přidat odpověď

Mě právě překvapilo, jaký jsem měla s uvolňováním místa k sezení i s těma berlema problémy, často se mi stalo, že jsem nastoupila do metra, bezradně koukala a a až teda po nějaké době se někdo zvednul (dost často ve chvíli, dky už se metro dávalo do pohybu). A ne, nebyli všichni duchem mimo/začtení do knížky, normálně na mě koukali přítomným pohledem.... Další super bylo, když mi holka zasedla před nsoem místo u dveří a já byla nucena sis ednout na šestku doprostřed, což s berlema a batohem na zádech bylo super.... Ale tam to ebru, že jí to prostě nedojde.
Já jsem od přírody děsný introvert a žádat někoho cizího o laskavost je pro mě šílený výkon po spoustě přemáhání. Sama jsem zvyklá prostě lidem vycházet vstříc i bez zeptání. Kdyby na mě nebyl problém vidět tak chápu, že si mám o místo říct. Ale co může být zřejmnější, než berle?