Přidat odpověď

jentak dcera rozumove vi ze je takhle bezne v zivote, ale pocit zklamani ze sebe ma asi velky, a to jsou dve ruzne veci, ten zoufaly pocit ktery mas v sobe a presto vis ze by jsi ho nemela mit. ze se nic hrozneho nestalo. Jenze jesltlize je clovek prefektionista, a sam o sobe vnitrne pochybuje je to hrozne tezke, vim o cem mluvim. ten pocit mam v sobe od detstvi i kdyz vlasnte nemam zadny duvod, ano pochybyla jsem parkrat, ale neni to nic hrozneho ale ja se studem malem propadla, priznat si to a prijmout ze nejsem perfektni bylo hrozne, dostala jsem z toho panicke ataky, nebot jsem se nidky neprijmula jaka jsem i s chybama. mozna je to geneticky dane, ale je to i z rodiny, kdy bracha byl porad nemocny, s problemy a ja musela fungovat, a nedelat problemy, zdalo se mi ze jsme milovana jen kdyz jsem nemocna nebo bez problemu, i kdyz to byla blbost, mamka me milovala i otec, ale proste nemeli silu a nebyli to zadni pedagogove