Přidat odpověď

Libiku - těžko říct, jak jsem to mohla udělat jinak. Asi mohla - někdy později, ne hned, tam bylo nutný postupovat tak, jak jsme postupovali. Ale tak nějak později nebyl důvod něco řešit, nenapadne tě, že by tam někde mohl být problém. Proč taky? Ono je vlastně fuk, co jsem udělala za chybu, co se stalo, stalo se, beztak udělám dalších milion chyb, na který přijdu mnohem později. Teď jde o to, jak to teď řešit.
Jinak nevnímám to jako sebemrskačské zadání - prostě je to tak, udělala jsem to tak, jak jsem to udělala, nemá smysl si říkat, že to bylo jinak. To se nelituju, konstatuju. Nicméně si nemyslím, že bych kdy po ní chtěla, aby byla dokonalá. Nevím, myslím, že se to v ní usadilo nějak na tom druhým stupni, co měla ten incident s jednou učitelkou, která ji neustále ponižovala. Řekla bych, že od tý doby byla tzv. dokonalá - jenže my si to tehdy neuvědomili, nikdo ji nenutil, bylo to na ní. To jen že teď hledám, kde je ten prvopočátek, aby se bylo čeho chytit.