Přidat odpověď

Mám ve velmi čerstvé paměti. U soudu exmanžel operoval tím, že dítě u mě trpí, je bito a podobné nesmysly. Žádal znalecké posudky na mě (soud zamítl) a na dítě (soud vyhověl). Po skončení soudu jsme měli kontaktovat sociální pracovnici, která nám sdělí jméno psychologa ke kterému se objednáme, tak, aby vše proběhlo nestranně a stihlo se do dalšího projednání (cca 2 měsíce).

Výsledek byl takový, že jsem hned po skončení volala na sociálku, dostala kontakt, s dcerou nás objednala, paní doktorka si nejdřív pozvala pouze mě, založila spis, zapsala detailně rodinnou situaci, zeptala se na choulostivější věci tak, aby při další schůzce toto nemusela řešit před dcerou. Na další schůzku jsme šly již obě, vše probíhalo v příjemné atmosféře, dcera z toho určitě trauma nemá, ani na minutu nebyla sama, vždy i jsem byla přítomna i já, většina věcí, dotazů... bylo formou hry. Posoudila její vývoj jako nadstandartní k jejímu věku, zanedbané a týrané dítě vypadá určitě jinak, náš vztah vyhodnocen jako výborný s doporučením zachovat model péče jako dosud.

Otec psycholožce volal 14 dnů před dalším stáním, byl překvapen, že je jaksi pozdě a u soudu posudek znehodnocoval. Marně. Já neplatila nic. On aktivně přišel se znaleckým posudkem na svou osobu (který nikdo nevyžadoval ), samozřejmě samá superlativa, ale paní soudkyně to rovnou zhodila ze stolu, že takovou hru spolu hrát vážně nebudou. Jestli za ten elaborát platil někomu on, to nevím.

U nás šlo pouze o peníze, chtěl za každou cenu střídavou péči, protože měl pocit, že střídavá péče = nulové alimenty (dítě tráví většinu "jeho péče" u prarodičů).

Hodně štěstí!