Přidat odpověď

Život na statku je prostě život na statku. Spousta práce, vstávání, dřiny, rezignace na volný čas a dovolenou. Z mého pohledu opravdu hodno obdivu.
Obdivuji tvého muže, že neprodal rodinné dědictví a snaží se v tomto oboru podnikat, obdivuji tebe, že se snažíš to zvládat. Myslím, že by byla škoda to vzdávat.
Znám to ze vsi, kde trávíme prázdniny u příbuzných. Celé léto tam hučí traktory ( sklizeň sena), vstávají ve 4 ráno ke kravám, krávy se nechápou, že jsi večer pařila a nechce se ti vstávat. Takže z oslavy rovnou do chléva. Nikam se nepodívají na dovolenou. Ale oni to chtěli oba, paní je vysokoškolačka, vzdala svoji kariéru.
Zkusila bych si ten život nějak zpříjemnit. Co třeba nějaká kotlíková dotace - abyste získali příspěvek na modernější kotel se zásobníkem? Slepicím výběh jinde, hlavně ne na dvorku, kde chodíte. Nesnáším slepičince!
Trochu zredukovat ten bordel venku, abyses cítila lépe.
Jinak v dnešní době by každý chtěl biovejce, masíčko od prasátek z venkova a ne ze supermarketu, zdravé králicčí maso. Ale ať se tomu věnuje někdo jinej...že?