Podobně jako Ty, Pole. Chalupu, kde jsou pohřbeni příbuzní, už teď bohužel nemám v takové dojezdové vzdálenosti, jako jsem mívala. Ale když tam jedu, sedím na dvoře a vidím prababičku, jak jsme jí se ségrou směly česat šedivé vlasy dlouhé až do pasu, když rozvázala večer drdol...jak jsme s ní vykopávaly brambory...nemám potřebu jít na hřbitov, abych tam vzpomínala. Zajdu tam tak dvakrát do roka, pomůžu našim očistit kámen atd. Spíš taková praktická návštěva
. Letos tam v listopadu nejedu, ale uvázala jsem našim osobně dva velké věnce, které tam dovezli, a použila jsem materiál, který zas oni nasušili a natrhali na chalupě
.